První, kdo spatřil tuhle ministránečku, byla Kačenka, a uraženě pravila, no to je síla. Neboť zatímco pro Pepču už něco naloveno, pro Haničku taky, pro Kačenku jenom ten žlutý proužek s nadpisem „Pro Kačenku“, a jinak ničehož nic. Možná, že řekla, že je to trapné. A volala na tu trapnost Jirku, ať jde taky kouknout, jak ji její matka zanedbává. A to nás, „webmastery“ (HOHOHO) učili, že je krajně nezdvořilé napsat na nehotovou stránku, že je ve výstavbě, to že ji raději neinzerovat. Že já pořád neposlouchám autority. Tak jsem blekotala, že tam bude pohádka o zlé Renee, kterak se v dobrou vílu proměnila. Zkrátka, stránky jsou ve výstavbě, že ano, neboť pohádka má zatím jen název a tu myšlenku, kterou v názvu obsahuje. Ale, Kačenka v pondělí 17. 9. 2001 nastupuje do nové práce, kde bude sedět a jukat na Jiříka. A taky samozřejmě pracovat. Takže přeji hodně štěstí, Kačenko, protože „dělání, dělání, všechny smutky zahání“.

Internetová adresa o pejscích Česká stránka o kavalírech
Takhle vypadají ti úžasní skvělí pejsci

A náš vypadá jako ten úplně napravo, ten s těmi hnědými pihami. Tihle pejsci jsou oblíbení už velice dlouho, jak dokazuje tenhle historický obrázek
Tady jsem zkopírovala povídku, která mě nadchla tím, jak je něžná. Je něžná zrovna jako ten náš pejsek.

Privítanie
Ing. Lotta Blaškovičová (http://vizslalucky.home.sk)

Počujem ho! Počujem auto! JEJ auto! A prichádza sem! Och, och, musím bežať dnu a schmatnúť nejaký darček! Musím ju privítať s darčekom! Och, au! - netrafil som schodík. Nevadí, musím sa ponáhľať. Pohnite sa, psie dvierka! Už ide, už ide! Darček, darček, kde..., čo..., oh, ach, och...! Umelohmotná fľaška z ktorej pila - práve na vrchu smetiaka! Och, perfiš. Už ide, už ide! Och, och, och... Dvere! Počujem ten zvuk, čo zaznie tesne pred tým, než otvorí! Och, už sa otvárajú! Je DOMA ! Och, och, "klep, klep, kyv, kyv" - nemôžem sa zastaviť! Si doma! A pozri, pozri, mám pre teba túto super fľašku! Och, och, si doma! SI DOMA! Tak veľmi si mi chýbala, bola si preč celé hodiny, týždne, dni, roky! A tak veľa sa prihodilo! Jeden pes utekal okolo ... a ohrýzal som konár ... a Pluto spal pod domom ... a trochu pršalo! Och, och, si doma, si doma! A dotýkaš sa ma! Ja to nevydržím, je to také úžasné! Och a hovoríš ku mne! "môj, môj, dobrý chlapec, môj zlatý." Áno! Tvoj šťastný hlas. Ach, asi vybuchnem! Som taký šťastný, šťastný, šťastný! Áno, musím vyskočiť! Nemám skákať, ja viem, ale, och, och, iba jeden malý skok! "Dolu!" Dokelu. Och, nemôžem byť v kľude. Pretočím sa a vrtím sa na chrbte. Och, áno! Škrabká mi brucho, hlavu, boky! Och, och, och. Čo teraz? Kam ide? Och, och, áno. Naspäť do izby, kde sme v noci spali. Super! Je tam veľká pohovka, na ktorej spíme a - HOP - môžem sa dostať blízko k nej. A už sem ide! Och, och, och, môžem stáť a dať jej labky okolo krku a uch, och.... nemôžem ju lízať s flaškou v ústach. Ale je to môj darček pre ňu! Och, och, čo mám robiť? A škrabká ma! Ale ja ju chcem olízať, och, och, asi vybuchnem! "Dolu." Och, dokelu. Pustím fľašku. Och, ÁNO, vracia sa! Dala si dolu tie sklá, čo nosí na očiach a ja môžem stáť a "liz, liz" mám ťa rád, mám ťa rád, mám ťa "liz, liz, liz" - chutíš tak dobre, slano, sladko, mám rád ten krém, čo si s ním natieraš každý deň tvár. Rád ho olizujem, och, och a ty ma škrabkáš znovu! Moju hlavu, chrbát, uši, och, "liz, liz, liz". "Môj zlatý, dobrý chlapec, môj, môj". "Dolu." Dokelu. Budem pri nej ležať a pozorovať ju. Pozorovať jej kožu, jej srsť - nie je to veľmi teplá srsť, nemyslím. Ako to robí? A budem na ňu upierať taký pohľad, čo ju vždy prinúti prísť a poškrabkať ma. Ten pohľad, keď obrátim oči nahor a hlavu držím rovno ... a ona príde... a dáva si na seba "kožu na hranie"! Áno! Budeme sa niekedy hrať! Môj chvost sa nemôže zastaviť, som taký šťastný, šťastný, šťastný. Teraz ide do tej izby s s úžasnou misou na vodu. Milujem tú misu na vodu - vždy chladná, čistá voda! Bude vonku za chvíľku, za chvíľku, za... áno, už ide! Už je zasa tu. Och, och, och... teraz do izby s tou krabicou, čo má obrázky a zvuky. Ach, viem, čo teraz bude. Áno, líha si na tú veľkú pohovku. Teraz bude spať. Ale to je v poriadku. Je DOMA. ONA je doma. Je doma. A vonia unavene. Takže ja si ľahnem ku nej a budem ju strážiť a čakať, kým spí. A keď sa zobudí, už nebude voňať tak unavene. A budeme sa hrať a hrať. Vzdych. Budem tu teraz len odpočívať s ňou a cítiť ju, kým spí. A znova čakať. Pretože ďalšia udalosť, čo sa stane - že ON príde domov. A potom, a potom, och, och, ... chŕŕ, chŕŕ...
19. 10. 2001
Něco kouzel Máte-li obavu, že jsou vám partner či partnerka nevěrní, zapalte svíci. Měla by být bílá, růžová nebo zelená a bude zosobňovat osobu, o jejíž věrnost máte obavy. Okolo této svíce zapalte nejméně čtyři další menší bílé svíčky. Sledujte, jak svíce hoří a vysílejte pocity lásky k partnerovi. Zároveň si představujte, že on lásku opětuje vám a jenom vám. Vyvarujte se sobectví a násilných pocitů, jinak vůči vám partner zahořkne.
Zpět